Galerie KinskÝ

Paleta vlasti

vernisáž 2. srpna 2013, výstava potrvá od 3. srpna do 29. září 2013

paleta vlasti a2.jpg

Nemohu říct, že jsem se k výstavě Palety Vlasti dostal (nomen omen!) jak slepý k houslím, vždyť jsem připravoval kurátorsky tři poslední velké výstavy Theodora Pištěka, a to je nejen zasloužilý člen Palety, ale také jeden z jejích byvších prezidentů. Byl to přirozeně právě on, kdo mě požádal, zda bych se neujal kurátorství kostelecké akce. Což bylo bezesporu zajímavé pobídnutí, neboť mě zajímají ona legendická šedesátá léta, tedy doba, kdy se Paleta Vlasti formovala a kdy její členové vstupovali do hájemství umění, filmu a podobných disciplín. Navíc z odstupu dnešních let je zřejmé, že leccos z onoho i pozdějších desetiletí je syté počiny, které neztrácejí svoji sílu, byť jsou omývané a smýkané sinusoidami zájmu i pozapomínání. Samozřejmě, Paleta Vlasti je především hokejový klub, proto zahájení její výstavy uprostřed léta je tak lákavé. Vedle hokejování a dalších dostředivých aktivit, mezi nimiž nechybělo hraní divadla, pořádání automobilových závodů a jiné skopičiny, je nutné ovšem brát zcela vážně osobitou uměleckou činnost jednotlivých členů Palety Vlasti a tedy také místo tohoto neformálního seskupení na mapě českých dějin umění.

Dějiny Palety Vlasti se datují od roku 1961 (našel jsem ale i dataci vzniku 1962), kdy toto spolčení, tento hokejový klub, tato parta vznikla a trvá dodnes. Z odstupu více jak padesáti let její existence je zřejmé, jak zapadá do kontextu vizuálního umění v naší zemi, která je milníkována v celém dvacátém stoletím množstvím výtvarných skupin, sdružení či spolků, z nichž některé jsou dějinotvorné, jiné pozapomínané nebo zapomenuté. Tato sdružovací aktivita, tento fenomén, ostatně trvá dodnes, jak dokazuje i nejmladší generace, nastoupivší do umění už ve století jednadvacátém. Skupiny ovšem nemívají dlouhého trvání, Paleta Vlasti je v tomto výjimečná, koneckonců, je to „sportovní“ klub, a ty přetrvávají generace. Paleta Vlasti je navíc zajímavá i jako sociologický či společenský jev, jako řez českými uměleckými a sociálními dějinami, neboť její členové, kteří byli počátkem šedesátých let na podobné startovací čáře měli rozličné míry talentu a ctižádosti, různé příležitosti a dosáhli tak různé kariéry, významu a postavení ve společnosti. Najdeme mezi nimi i sochaře Jana Koblasu a architekta Jana Matyáše, který po okupaci Varšavskou smlouvou odešli do západního Německa. Většina členů Palety Vlasti pak měla komplikovanou situaci v normalizačním Československu 70. a 80. let, každý z jejích členů by tedy mohl vyprávět svůj osobní příběh. Co je však podstatné, je to, že navzdory všemu zůstali a zůstávají pohromadě, včetně těch, kteří již tento svět opustili.

Kostelecká výstava, byť připravovaná ve „fofru“, má také svoji ctižádost. Chce totiž  ukázat, jak ti „slavní“ i méně prolulí umělci přispěli k našim uměleckým dějinám. Má snahu na vzorku prací z různých desetiletí přiblížit charakter jednotlivých tvůrců, ukázat jejich špičkové výkony či dokonce objevit díla, která nejsou tak známá. Chce přiblížit atmosféru vzájemné i individuální existence, otevřít pole pro přemýšlení o tom, jak na sebe jednotliví autoři působili či nepůsobili. Výstava sahá začasto do oněch let šedesátých, do doby, kdy Paleta Vlasti vyjela na hokejové stadiony a její „hráči“ se „drali“ na výsluní vizuálního světa. Jména jako Bedřich Dlouhý, Hugo Demartini, Jan Koblasa, Theodor Pištěk, Karel Nepraš nebo Milan Ressel či Vladimír Suchánek jsou toho důkazem. Členy Palety ovšem byli i další, architekti, fotograf, restaurátoři či filmaři. Zde nejen mnohapolný Theodor Pištěk, který to svými  filmovými kostýmními návrhy, mezi nimiž najdeme i práci pro Vláčilovu klasiku Markétu Lazarovou a Údolí včel, dotáhl za Formanova Amadea až k Ceně Americké filmové akademie, tedy k Oscaru, ale i kameraman Ivan Šlapeta, režisér Jan Schmidt nebo proslulí produkční Jan Šuster a Jan Balzer, který ostatně onoho Amadea na Barrandově za českou stranu produkoval, jsou důležitá jména naší kinematografie. Ale oni všichni dohromady, jsou onou Paletou Vlasti, legendou, a tak je také výstava ukazuje: dopředu zpět a stále, a pohromadě.

Martin Dostál, kurátor výstavy

Paleta Vlasti
Hugo Demartini, Bedřich Dlouhý, Jaroslav Franta, Josef Klimeš, Jan Koblasa, Karel Kouba, Jan Matyáš, Karel Nepraš, Theodor Pištěk, Milan Ressel, Vladimír Suchánek, Petr Siegl, Ivan Šlapeta, Slávek Uieberlay, Jan Vachuda.

kurátor: Martin Dostál
autoři textů: Martin Dostál, Jan Kratochvíl
autor textu medajlonků: Martin Dostál
 
spolupráce na realizaci: František Kinský, Jan Kratochvíl
produkce: Ivona Jasníková
grafické práce: Lexa Jaroš
 
Výstava je připravena ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou a za finanční podpory Královéhradeckého kraje.


 
Díla jsou zapůjčena od autorů a členů Palety Vlasti a dále z Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, z Národní galerie v Praze, z Galerie Zdeněk Sklenář v Praze a ze soukromé sbírky
 

Zrcadlový sál

 

Koncert mladých umělců - účastníků houslových kurzů 18. ročníku The Litomyšl International String Master Class

Pátek 16. srpna 2013, 20 hodin, vstupné 95 Kč

17-rocnik02.jpg.jpg